|
Italsky Roma – hlavní město Itálie, středisko kraje Lazio a provinční město na Apeninském poloostrově, na Tibeře, 209 km2, 2,55 milionů obyvatel (2006). Politické, kulturní a hospodářské středisko státu.
Středem města je náměstí Piazza Venezia a hlavní ulice Corso. Na bývalém Martově poli je středověké město, na pravém břehu řeky jsou moderní čtvrti. Kolem chrámu sv. Petra VatikánForum Romanum, Koloseum, Hadrianovo mauzoleum – Andělský hrad, Trajánův sloup, Circus maximus, chrámy, náhrobky, lázně, paláce), muzea, obrazárny. Akademie věd, umění, hudby, univerzita (založena roku 1303) a jiné vysoké školy, mezinárodní organizace (FAO), knihovny, archív, divadlo, zoologická a botanická zahrada, planetárium. Velký turistický ruch. Dějiště letních olympijských her v roce 1960.
Nejstarší archeologické památky z 10.-9. století př.n.l. Kolem poloviny 8. století př.n.l. splynula sídliště Latinů, Sabinů a Etrusků v jednu osadu – základ města Řím. Tradice připisuje založení města bájnému Romulovi a klade je na 21.4.753 př.n.l.
Nejstarší opevnění města (tzv. serviovské), připisováno římskému legendárnímu králi Serviu Tulliovi, vzniklo patrně až ve 4. století př.n.l. a zahrnovalo Palatin, Kapitol, Quirinál, Viminál, Esquilin, Caelius a Aventin. V období po osvobození Říma od Etrusků (podle tradice roku 510 př.n.l.) budována řada chrámů. Galským vpádem roku 387 př.n.l. město značně poškozeno, ale rychle obnoveno. V době Augustově měl Řím asi 1 milion obyvatel. Požáry v roce 64 n.l. a zejména roku 80 n.l. vedly k řadě významných stavebních úprav.
Po přenesení centra římské říše do Konstantinopole (330) byl Řím postupně zastíněn jinými italskými městy (Ravennou, Milánem), roku 410 dobyt Alarichem, roku 455 Vandaly, roku 546 a 549 Ostrogóty. Jeho význam znovu rostl se vzestupem moci papežů, kteří jej roku 754 získali na základě Pipinovy donace . Roku 1147 lidové povstání v čele s Arnoldem z Brescie, roku 1347 pokus Coly di Rienzo o restauraci republiky podle antického vzoru, roku 1303 založil papež Bonifác VIII. univerzitu.
V renesanci jedno z významných kulturních center, zejména bohatou stavební činností. Roku 1527 silně poškozen (Sacco di Roma). Světového významu opět dosázl za protireformace jako centrum katolicismu. Roku 1798 vyhlášena po obsazení církevního státu revolučním francouzským vojskem římskou republikou, která zanikla roku 1799 po příchodu neapolských vojsk. V letech 1809–1814 byl Řím součástí francouzského císařství, od roku 1815 znovu v rukou papeže. Za revoluce v roce 1849 v Římě vyhlášena republika (G. Mazzini, G. Garibaldi), ale intervence francouzské armády vedla k její porážce a znovunastolení moci papeže. Za prusko-francouzské války v letech 1870–1871 obsadili Řím italští dobrovolníci a královské vojsko (20.9.1870), papež se stáhl do Vatikánu, Řím se stal hlavním městem Itálie. Tzv. pochod na Řím roku 1922 vedl k nastolení fašistické diktatury. Lateránskými smlouvami z roku 1929 byla omezena světská moc papeže na Vatikánské město. Za 2. světové války roku 1943 byl Řím obsazen německými nacistickými vojsky. 4.6.1944 obsazen jako otevřené město.
      
|
